12.výprava - JE LIBO PŘESPAT? :-D

HORNÍ HRAD 4.-5.6.2011

Svoji poslední výpravu ve školním roce 2010/2011 jsme si chtěli pořádně užít, a tak jsme se vypravili na hrad. Hrad přímo HORNÍ, ale jak správně podotkl Pavel - ne horní jako že nahoře, ale horní kvůli horníkům, no ne?

Jenomže Hrad HORNÍ je zároveň také nahoře - na kopci, a proto jsme museli nejprve zdolat 3.2km náročné cesty přes pastviny - krávy se na nás naštěstí podívat nešly... :-D - lesní stezkou pro laně - my jsme spíš byli za slony... :-D

a protože jsem se vydali cestou delší - to je tak, když někdo nečte cedulky... :-D - byla také cestou horší - museli jsme přebrodit potůček.

Potom už jsme stáli u hradní brány a mohli se začít seznamovat s hradem. Panna klíčnice nám vyprávěla o historii hradu. Nechala nás spočítat schody na hradní věž. Co myslíte, kolik jich bylo? Když od 500 odečtete 425 a přičtete trojku, tak to máte... :-D

V přízemí hradu jsme si poslechli historku o Švédovi a každý si mohl 3x bouchnout do bubnu.

a v rytířském sále jsme mohli vidět nejen gotická okna, ale i část zachovalého dřevěného stropu.

Ve voliérách jsme viděli dravce, kteří našli svůj domov na hradě. Měli nejrůznější bolístky a proto se léčili v klidu pod hradem.

Ke konci prohlídky před námi stál poslední úkol - navštívit strašidelnou komoru. Kdo by to byl řek, že nám budou svítit i zuby??? :-D

Na naši spokojenost dohlíželi hradní hlídači ...

... kteří náš odchod do botanické zahrady hlasitě okomentovali.

Potom už jen vyplnit pracovní list a hurá na večerní program.

Připravil ho vtipný Viktor Braunreiter a jeho pouliční divadlo. Dokázal to i zběsilou pohádkou o Sněhurce. :-D

Noční zábavně tajemná prohlídka nás zavedla i do nejhlubších sklepení...

a potom už na malé nádvoříčko pod hradní věž, kde se rozehrála pohádka o Sněhurce. Kdo by ale čekal klasiku, dost by se divil.:-D

Noc se pomalu snesla nad Horní hrad a na nádvoří vystoupilo ohnivé divadlo Ignis se svojí ohňovou show...

Bylo to fakt super. A i my jsme se mohli zapojit s našimi světýlky - poslali jsme lampión přání a věříme, že se nám splní. Hlavně Terezce.

Nocování na hradě nemusí být zákonitě jen na karimatce někde v koutku pod mokrou zdí... my si to užili pěkně na postelích ve spacácích. Usnuli jsme až po půlnoci a přesto, že hradní wc budky byly až daleko před hradem, stejně jsme se vydávali na noční procházku s baterkou. :-D

Ráno ještě snídaně na hradním nádvoří a šupky dupky dolů z kopců do Stráže nad Ohří na vlak. Cestu jsme už znali a jak to tak bývá, ta zpáteční vždycky rychleji ubíhá. :-D

Jo, jo, jo... bylo to krásné a pro letošní rok naposledy. Když bude chuť a dobré botky, příští rok zase AHÓÓÓJ! :-D