1.výprava - sobota 24.září 2011
DO ŽLUTIC NEJEN ZA SOVOU ROZÁRKOU...
A je to tady! Začal nový školní rok a my se zase vydáváme na naše výpravy za poznáním. Tentokrát jsem se vypravili nedaleko od Karlových Varů - do Žlutic.
Je sobota - 24.září - a ve čtvrt na deset nám odjíždí autobus z Dolňáku. Sešlo se nás 10 statečných. Přidala se i babička. :-)
Ve Žluticích jsme byli za necelou hoďku a vystoupili jsme nad náměstím. Naše první foto...
a hurá do "Íčka". Škoda, že neměli vizitky. Hned bychom si doplnili naše zápisníčky. Tak aspoň razítko. A protože muzeum bylo otevřené až od odpoledne, vyšli jsme si rovnou na stezku sovy Rozárky. Nejdřív jsme se ale museli občerstvit - zmrzka neměla chybu...
Pak už projít kolem kašny s koněm a znakem města ke kostelu sv. Petra a Pavla...
a hurá kolem biospalovny na stezku. Našli jsme ji vcelku rychle a hned jsme se vydali do kopce za dobrodružstvím...
"Hele ty hezký švestky", zavolal někdo a my jsme zvedli hlavy ke stromu za plotem. "Ty jo, jestli to nebudou spíš jabka, ne?" No, co myslíte? :-)
Potom jsme už rocházeli kolem informačních tabulí, četli si zajímavé informace o přírodě i historii
a občas jsme se i trošku vrátili do mladších let...
Dokonce jsme se vyškrábali i na jakousi vyhlídku. Je pravda, že výhled byl opravdu do daleka...
Potom už kus po cestě a po silnici a byli jsme v Kobylé na Babiččině dvořečku. Byl opuštěný, ale my se vydali podívat se na jeho obyvatele zblízka - oslice, morčata, lamy, mýval, ovečky a kozy... a taky kočky. :-)
Potom už přes pastviny do lesa...
a někteří byli i slušní houbaři... :-)
U Keřků asi bude bramboračka... :-) a u Švejdarů, no asi taky. :-)
Po návratu do Žlutic jsme se šli podívat do muzea. Paní průvodkyně byla milá, provedla nás a vysvětlila nám, jak to bylo s Žižkou a bitvou na Vladaři, jak se Žlutickým kancionálem... a vůbec, víte, že váží 32kg a je psaný na pergamenu? No my už ano. :-)
Součástí prohlídky byla i návštěva šatlavy - ten, co tam byl, moc nevypadal...
a potom ještě hurá do podzemí. Byla tam zima a tak nějak vlhko, ale to nám nevadilo a celou prohlídku jsme si užili.
Potom už na vlak, vyplnit pracovní list - každý dostal desky s prvním pracovním listem, abychom se tak trochu pojistili, kdyby hlava začala stávkovat... Všichni všechno zvládli a tak nic nestálo v cestě sice delší, za to hezčí - přes Toužim a Bečov domů do Varů...
A kam příště? Nechte se překvapit. :-)